Skip Navigation.

Úvodem

January 3rd, 2011

Dobrý den, srdečně Vás vítám na svých webových stránkách. Nejprve zde uvedu několik základních informací o sobě a svém hudebním stylu:

MARTIN HEJNÁK
Bizarní písničkář, kytarista a skladatel, hudba na pomezí undergroundu, punku, folku, psychedelie, orientální hudby a jiných žánrů
ukázky tvorby a prezentace také na www.bandzone.cz/martinhejnak>
Martin Hejnák začal v roce 1998 vystupovat po pražských hudebních klubech s jednou akustickou kytarou jako sólový písničkář. Z počátku by se jeho styl dal definovat jako směs folku, rocku a punku s neobvyklými kompozičními postupy, v pozdějších letech získaly jeho skladby i psychedelický nádech s prvky neobvyklých experimentů s harmonií a rytmem. Se svým těžko zařaditelným syntetickým hudebním stylem se vymyká nastupující mladé generaci písničkářů a představuje na tomto poli těžkou avantgardu.
V roce 1999 začal spolupracovat s hudebním vydavatelstvím Morava, u kterého vyšlo debutové album Společně se budeme divit a o tři roky později i druhé album Pronikající, na kterém hostoval i někdejší bubeník Katapultu Milan Balcar a členové skupiny Haggard. Po rozchodu s vydavatelstvím Morava začal Martin Hejnák spolupracovat s členy hudební skupiny Panama Davidem Heiderem (ex-Mezi proudy, nyní Nano) a později i Džianem Babanem, kteří se podíleli na následujících albech Svět v zámku (2005) a Více chrámových vln (2007) v roli studiových hudebníků a obohatili tak Hejnákovy písně o celou řadu dalších nástrojů. Sám autor ve svých nahrávkách využívá často i nehudebních nástrojů (např. kráječ na knedlíky, poklice, kovové destičky, kladivo, šroubováky nebo nástroj vlastní výroby mechanický strunostroj). Alba Svět v zámku a Více chrámových vln představují v jeho diskografii výrazný příklon k alternativní hudbě. V období 2010 – 2014 spolupracoval s písničkářem Martinem Rousem (ex-Sluníčko, Šántí) na vzniku alba Ve víru. V letech 2010 – 2011 vydal dva kompilační CD samplery Studna neobjevená 1 a 2 představující nahrávky málo známých písničkářů a kapel z oblasti folku-rocku a alternativy. Sedmé album Pohled k lucernám vzniklo převážně doma na Kladně a následující Chmýří ve spolupráci se studiovým technikem a kytaristou Janem Borošem, přičemž se na něm znovu textařsky spolupodílel Martin Rous.
Během více než dvacetiletého působení na klubové scéně odehrál Martin Hejnák přes dvě stovky koncertů po klubech, kavárnách i na menších festivalech a vystupoval mj. jako „předskokan“ na koncertech známého akordeonisty Jima Čerta, Sester Steinových nebo skupin Květy a Hm… Na koncertech, které se vyznačují zejména dramatičností a bezprostřední syrovostí kytarové hry, hraje zpravidla jen za skromného komorního osvětlení svíček.

MARTIN HEJNÁK A HAVRANÍ ČAS

V současné době vystupujeme také jako 3-členná kapela v sestavě:

Martin Hejnák – akustická kytara, zpěv, Jaroslav Šimek – klávesy, piáno, zobcová flétna, Daniel Tomašov – baskytara

V případě zájmu o naše vystoupení mě, prosím, kontaktujte na mobilu 604632504 a domluvíme podrobnosti.

Recenze na album Více chrámových vln (David Nedoma, časopis Spark 02/2008)

Takže i ve folku existuje underground! Má podobu nekonvenčního písničkáře a multiinstrumentalisty, který vedle kytary zvládá hrát i na kráječ na knedlíky, držák na poklice a na poklice. Jeho know-how je založeno na „neobvyklých harmonických postupech“ (v uvozovkách se opírám o průvodní dokumentaci), které jsou mnohdy tak neobvyklé, že už  vlastně ani nejsou harmonické. Jako další poznávací znamení našeho bizarního písničkáře jsou „nepředpokládané rytmické změny“, se kterými se skutečně na albu nešetří a kterými dokáže autor někdy vzbudit dojem (a naději), že už dohrál. Jako další specifikum bych přihodil ještě neobvyklé frázování, jež nikterak nešetří naši zkostnatělou mateřštinu: pokud chcete důkaz, že přízvuk se dá posadit prakticky na jakoukoliv slabiku, stačí sáhnout po „Více chrámových vln“. O obsahové stránce textů (existuje-li) ani nemluvím…

Těžko tohle dílko hodnotit – v každém případě ale určitě nezapadne v průměru, to jsem si jist! Martin Hejnák je zkrátka jedinečný a jako takový se dá těžko nějak popsat, může se jedině zažít. Takže příjemné zažívání!

PS.: Váhal jsem, jestli dát za jedna nebo za šest – nakonec jsem dal šestku, protože při vší svébytnosti jde o unikátní výtvor, který se nejspíš jen minul v prostoru a čase…

Hodnocení redaktora:  ****** z 6